Uherskobrodský čáp
Kučerovo nám.
https://www.youtube.com/watch?v=urXzo57VfK4
Sledujte život čápů hnízdících v Uherském Brodě
Město Uherský Brod spustilo na youtube kanálu živé vysílání ze života čápů, kteří hnízdí na komíně v Uherském Brodě. Můžete pozorovat, čím se převážně živí čáp bílý. Loví a konzumuje obratlovce – hraboše, myši, krtky, hady, žáby, příležitostně i ptačí mláďata, vejce či mršiny různých zvířat. Součástí jeho potravy je i hmyz (kobylky, chrousti, hlemýždi, žížaly či slimáci). Podobnou potravu proto nejspíše uvidíme i na našem hnízdě.
Může se stát, že přiletí cizí čapí pár, který se bude snažit obsadit hnízdo pro sebe. Při těchto bojích se stává, že jsou často vyhozena vejce nebo mláďata z hnízda. Toto je ale v přírodě zcela běžná záležitost; je to součást přírodního výběru nutného pro zachování silné populace druhu.
Čáp bílý
Čáp bílý (Ciconia ciconia) je druh brodivého ptáka z čeledi čápovitých. Je velký, s dlouhým krkem a dlouhýma nohama. Délka těla je 95–110 cm a rozpětí křídel 180-218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladý pták má matněji červený zobák s tmavou špičkou. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem, kterým se ozývá hlavně na hnízdě.
Čáp bílý je tažný pták se zimovišti v subsaharské Africe a jižní Asii. V posledních letech přibývá také případů přezimování v Evropě (např. ve Španělsku, Francii, Bulharsku) a na Blízkém východě, což bývá připisováno mírnějším zimám a také větší potravní nabídce.
Jde o denního migranta táhnoucího ve větších hejnech čítajících i několik tisíc ptáků. Většinu vzdálenosti urazí pomocí plachtění, při kterém využívá stoupavých termálních proudů nad pevninou. Ptáci z evropských populací se na podzimní tah vydávají od srpna (mladí ptáci o několik dnů dříve než dospělý pár) a migrují dvěma hlavními tahovými cestami – západní, vedoucí přes Gibraltar do západní Afriky, a východní, která vede přes Turecko do východní, jihovýchodní a jižní Afriky. Hranice mezi těmito tahovými cestami leží mezi Rýnem a Labem (tedy i na území ČR) a obě populace se v této oblasti mísí. Ptáci z ČR se do Afriky vydávají převážně jihovýchodním a méně (především ptáci ze západních a jižních Čech) i jihozápadním směrem přes Německo, Francii a Španělsko. Na zimovištích většinou nesetrvávají dlouho; staří ptáci se na jarní tah vydávají zpravidla během února, někteří (hlavně mladí) ptáci se však občas do Evropy nevracejí vůbec a v Africe setrvávají i následující letní období. Jarní tah je výrazně rychlejší než podzimní a čápi při něm dělají i méně zastávek.
Ptáci zimující v Jihoafrické republice každý rok uletí cestou na zimoviště a zpět více než 20 000 km. Během podzimního tahu přitom denně zdolají vzdálenost kolem 200 km, na jarním tahu okolo 300–400 km.
zdroj: wikipedia
